Stručná historie Apalačského horalského dulcimeru

Zvuk Apalačského horalského dulcimeru může v někom vyvolat iluzi dávných časů, ale z historického hlediska jde o nástroj vskutku současný.  Je to americký lidový nástroj, vyvinutý lidmi z Apalačských hor. Jeho skutečný původ je však třeba hledat jinde.

Dulcimer patří do rodiny hudebních nástrojů, označovaných jako „opražcované citery“. Citera má hmatník, který je veden po celé její délce.

Německá citera, známá jako Scheitholt, je nejblíže Apalačskému dulcimeru. Scheitholt  patrně vznikl ve středověku a byl odvozen od hudebních nástrojů z Blízkého východu. Má typicky rovné strany a úzké tělo, jehož šířka se plynule zvětšuje směrem ke konci nástroje. Pražce jsou umístěny přímo na ozvučné desce a není zde žádný samostatný hmatník, jako je tomu u horalského dulcimeru. Avšak rozmístění pražců a jejich počet je identický, jako u prvních horalských dulcimerů. Mnozí historikové věří, že Scheitholt byl představen německými přistěhovalci v části Apalačských hor, postupně se rozšířil do dalších oblastí a dále byl modifikován až do podoby horalského dulcimeru. Různé typy Scheitholtu byly nalezeny v Apalačských horách a některé z nich byly datovány až do konce roku 1700 n. l.

Většina Apalačské historie byla předávána ústně, proto se toho moc o horalském dulcimeru nedochovalo. Nejvíce historických záznamů, které existují, bylo vytvořeno od konce roku 1700 n. l. do začátku roku 1800 n. l. Několik původních dulcimerů zůstalo zachováno a poskytují nám svědectví o prvních stavitelích tohoto nástroje. Jsou také důkazem o neobyčejné zručnosti Apalačských řemeslníků.

První dulcimery byly vyráběny ze dřeva stromů, běžně dostupných v horách, např. ořešáku, topolu, javoru, kaštanu a platanu. Navíc byly zhotoveny většinou pouze z jednoho druhu dřeva, převládal zde ořešák.

Nejstarší  dulcimery měli obvykle 3 struny, ručně vyřezávané ladicí kolíky a pražce vyrobené z ohnutých hřebíků, které zasahovaly pouze pod první nebo melodickou strunu. Na struny byl často použit drát z pletiva. Ozvučné díry byly provedeny velmi jednoduše, například ve tvaru obráceného srdce.

Tvar celého nástroje byl většinou ovlivněn tím, jak to cítil sám výrobce. Později se ustálilo několik typů v závislosti na oblasti, ze které výrobce pocházel.

Slavní stavitelé dulcimerů

Patrně nejslavnější stavitel byl J. Edward Thomas. Thomas žil v Knott Co. v Kentucky a vyvinul typ dulcimeru, známý jako „hourglass“ – přesýpací hodiny. Říká se, že mezi rokem 1870 a 1930 n. l. vyrobil něco přes tisíc dulcimerů.

Další slavný stavitel je John Scales z Floyd Co. ve Virginii. Scales vyrobil typ dulcimeru, označovaný jako „teardrop“ – kapka slzy. Tento nástroj byl tenčí než moderní dulcimery a měl ve hmatníku ozvučné otvory. Jeho nástroje se vyráběly někdy kolem roku 1840.

Charles Hammack byl stavitel dulcimerů ze Západní Virginie a vyrobil v polovině roku 1800 n. l. nástroj v „hourglass“ stylu, který měl širší tělo, než současné typické dulcimery.

Hudba pro dulcimer

Hudba, která se nejvíce hodila pro horalský dulcimer, byla většinou některá ze starých anglických balad. Tyto skladby byly založeny na modální melodii, která korespondovala s modálním laděním a rozvržením pražců na hmatníku dulcimeru.

Skladby jako Barbara Allen, Banks of the Ohio nebo  Wagoner’s Lad byly postaveny na melodiích starých skladeb z původní země přistěhovalců a s textem, který byl ovlivněn dojmy z nového domova.

Na dulcimer se mohlo hrát sólově nebo s dalšími nástroji. Hra byla doprovázena zpěvem a tancem.

Další vývoj

Když se potom později rozšířil rozhlas i mezi obyvatele horských oblastí, poklesl zájem o tradiční hudbu. Navíc se sériovou výrobou nových hudebních nástrojů (kytara, banjo, housle) a jejich širokou dostupností, se tento úpadek dále prohluboval. Později byl horalský dulcimer považován za pouhou dekoraci zdi, až nakonec začal mizet v propadlišti dějin.

V padesátých letech minulého století a na počátku let šedesátých došlo k obnovení tradice autentické americké lidové hudby a vznikala spousta hudebních skupin. Hodně nadšenců začalo hledat svoje kořeny a byli objeveni hráči na Apalačský dulcimer. Jako například Jean Ritchie z Kentucky. Tato talentovaná dáma toho udělala hodně pro popularizaci dulcimeru mimo Apalačské hory, zvláště mezi lidmi ve městech.

Tak byl dulcimer adoptován novou generací hudebníků a rozšířil se po celých Spojených státech Amerických. Později byly zakládány spolky hráčů na dulcimer a organizovány festivaly. Dulcimer zažil comeback. Každý místní obchod s hudebninami začal nabízet nástroje, pomůcky, noty a učebnice. Mnoho talentovaných hudebníků dokázalo, že dulcimer je nástroj všestranný a neexistuje žánr, který by se dal označit jako nehratelný.

Dnes můžete slyšet blues, klasiku nebo dokonce jazz v podání horalského dulcimeru. S trochou šikovnosti a nadání se na něj můžete naučit hrát i vy. Jedním z důvodů popularity tohoto hudebního nástroje může být jeho příjemně medový, sladký tón.

Je dobré vidět, že zájemců o hru na horalský dulcimer přibývá, avšak je znepokojující, že kvalita nástrojů se zhoršuje. Sériově vyráběné levné dulcimery z překližky nemohou nikdy znít jako ručně vyrobený originál. Kouzlo Apalačského horalského dulcimeru vychází ze srdce, duše a historie lidí, kteří se kdysi usadili v Apalačských horách. A toto, doufejme, nebude nikdy zapomenuto.

Zdroje:

  • gibsondulcimers.com
  • en.wikipedia.org/wiki/Appalachian_dulcimer

Novinky

Můžete si zahrát další písničky! 19. 04. 2016

Aktualizovali jsme náš seznam oblíbených písniček. Můžete si je otevřít jednoduše v novém okně prohlížeče a pustit se do hraní.

Do sekce „Noty“ jsme přidali nové písničky. 01. 12. 2013

Konečně si můžete zkusit zahrát písničky z not nebo tablatury. Některé si můžete i zazpívat.

Archiv novinek

Copyright (c) 2019 | dulcimer.cz | Odkazy | Mapa | nahoru ↑